Náhodou, olověný akumulátor ekologický docela je. Materiály dostupné, kvůli síře, ani olovu se nemusí například likvidovat panenská příroda.. Stbilní to je, nehořlavé.. Dá se to vcelku pododově resklovat, bez extrémní spotřeby energie, náročné technologie, nebo vzniku tuny jedovatých látek.. ­(Jasně, když z toho vytaví olovo somrák na ohništi, je to prasárna. Ale to je v takovém případě ­"recyklace­" skoro čehokoliv.­) Problém je údržbovost, relativně nízká životnost a nízká hustota ukládání energie. Jinak je olověný akumulýtor dobrá věc.

Bral jsem to tak, že raději bych pěstoval plodiny na zahradě kde shořel jakýkoliv lithiový akumulátor než olověný. Podobně třeba s rybami ­- raději bych jedl ty z rybníku kde leží lithiovky než olověné.

Tak ona poměrně velká část dnešních akumulátorů v elektromobilech ­(díky Číně, kde je to 55%, a Tesle u SR verzí­) má akumulátory LFP, což je vzhledem k typickým Li­-Ion akumulátorům ­(NMC, NCA,...­) relativně ­"eko­" věc bez kobaltu a podobně. Samozřejmě, ekologický problém to pořád je a ne malý, ale ty další vlastnosti negativa poněkud rozprostírají. LFP mají vysokou odolnost vůči požáru, jsou relativně levné a hustota je stále ještě docela OK ­(obvykle 150­-200 Wh­/kg proti 250­-300 Wh­/kg­) a mají vysokou životnost ­(4­-10 tisíc nabíjecích cyklů, což u běžných elektromobilů znamená tak 1­-2 mil. km, tedy desítky let­). Nemají sice rády zimu, ale to v Austrálii nebude problém.

Taky doufám, že použijí Lifepo, protože ostatní by nedávaly smysl.

Souhlasím, je to potřeba řešit.

Slunce a vítr vyžadují obrovské plochy a jsou dost problematické. A voda se dá využít jen někde. ­(a místy jde také o dost kontroverzní snahy­) Plus na spoustě míst, kde je vhodná řeka už prostě elektrárna je. Takže zbývá jádro. A už z téhle myšlenky se ­"zelení­" obvkyle mohou zbláznit. A co se týká surovin, těžby atd, tak tam je nutné v první řadě šetřit. Recyklace a ­"ekologičnost­" výrobku je lež pro davy. Jediný výrobek, který je opravdu ekologický je ten, co se nevyrobil. ­(a nebyl potřeba recyklovat­) Jako ano, je paráda, že dostanu výrobek stále lepší energetické třídy. Jenže on je současně stále horší šméčko a vydrží kratší dobu. A přitom vám ­"odborníci­" klidně tvrdí, že je správné ekologické jednání, vyhodit třeba starou ledničku a koupit novou, ­"lepší.­" Ohledně buoucnosti ala Mad max naprostý souhlas, ani já bych tak nechtěl dopadnout.

PS: A stejně je celé tohle jen zástupný problém. NIKDO z veřejně známých osobností se neodváží vystoupit s pravdou. JEDINÝ problém téhle planety jsou přemnožení lidé. 8 miliard. Tohle je jediný skutečný problém, vše ostatní se od něj odvíjí. Je nutné to snížit na nějaké maximálně 2 miliardy. Ale kdokoliv by to navrhl ­(veřejně­) tak dostane nálepku Hitlera. Ale zkrátka: Vemte 2 miliardy lidí. echte je potravu pěstovat v zásadě ekologickým způsobem. Nechte je rozumně využívat rozumně místní zdroje energie. ­(tedy tam, kde je to výhodné, ne tam, kde se to nehodí, ale dotace to jistí..­) Zbytek poptávky po energii doplňovat jádrem. A mohl by tu být ráj. A dokonce i do jisté míry konzumní společnost. ­(ale ani zdaleka ne tak, jak je to dneska. Tohle je neudržitelné za jakýhckoliv okolností)

Mno ty 2 miliardy jsou jako opsane z ruznych prirucek noveho svetoveho radu. A chybi tu vubec zohledneni zivotniho stylu. A za ten si kazdy muzeme sam + ty ­"elity­" ktere planuji jak bude spolecnost jako celek fungovat.

JInak souhlas, akorat prekazky:
"...nechte je potravu pěstovat v zásadě ekologickým způsobem­"
Kde, kdyz z omezeneho zdroje ­(pudy­) se udelal majetek? Z definice majetku ­- je to neco, cim muze nakladat jenom vlastnik. Rad bych veril tomu, ze me nejaky takovy necha obhospodarovat JEHO majetek pro primarne MUJ uzitek.
Komunisti to vyresili pomoci JZD. Rakousko ma podporu pro male farmy, u nas tuto podporu vyziraji velkopodnikatele. Takze misto hnojeni hov*y hnojime Agrofertem chemii z rozpoctu pro farmaricky.
Nasledek ­- mrtva puda, kde driv puda ­"zila­" tak je dnes hlineny mrtvy beton. Dokonce to kleslo i o desitky cm nize.

Nepromysleny pokus o snizeni spotreby fosilnich paliv ­- pridavani vypestovanych oleju do paliv ­- nechal vydelat jen pestitelum repky a propojil potravni retezec chudych s nadrzi v aute tech bohatych. Zvyseni ceny jidla a rychleji degradujici pohonne hmoty.

Souhlas s zivotnosti vyrobku ­- a taky to funguje stale mizerneji, pracka uspori vodu ­(ktere tu nastesti mame dost­) a nevypere poradne pradlo, ztrata casu a energie. Navic v tom kramu je milion kurvitek, takze jedno tlacitko znehodnoti celou vec. Ted jsem vymenoval kondenzator zdroje v ridici jednotce pracky ­- nafouknul se. Po vymene pere dal. Nejsou tu voditka pro zakaznika co se tyce VYDRZE vyrobku, krome zaruky kterou poskytuji ­(cili rada zni ­- ridte se tim­).

No a ty dve miliardy nejsou reseni, ale jejich zivotni styl. U.S. American spotrebuje 2x tolik zdroju nez Evropan a ten zase 5x vice nez obyvatel nejake chude zeme.

Dalsi reseni jsou recyklovatelne vyrobky jiz v designu, tedy neco co se da rozebrat a recyklovat per partes. Vyrobky v kterych se da vymenit baterie a ne je pak vyhazovat i s ni. Recyklovatelne vyrobky jsou drazsi, proto je malokdo kupuje a proto z trhu mizi.

No a zpet k vlaku ­- kolik m^2 plochy by se dalo pouzit na solarni panely, pominu to, ze by bylo nutne je ochranit pri vysypavani vlaku aby se neposkodily? Ciste jako cviceni pro porovnani. Tyhle monstra jezdici v rovinach bez zpomalovani by mohly byt pres den docela sobestacne. Nebo ne?

"Tyhle monstra jezdici v rovinach bez zpomalovani by mohly byt pres den docela sobestacne. Nebo ne? ­"

U aut by solární panely v ideálním případě mohly postačit tak na 10 % nájezdu ­(u nás­), ale to je ideální situace, kdy parkuje a jezdí s přímou viditelností na nebe, tedy žádné stíny budov, stromů, podzemní parkování... ­(je v tom ale započítáno zatažená obloha, špatné počasí...­). V Austrálii by to bylo pod přímou oblohou vlastně pořád a slunce tam svítí mnohem více než u nás, takže tam se u aut dá počítat s cca 15­-20 %. Otázkou je, kolik by to bylo u vlaku.

Nejdelší australský vlak má sice přes 7 km, ale běžně mají spíše kolem 2­-3 km. Zkusme těch 2,5 km. S mezery mezi vagony by mohl mít tak 2 km, na které by šlo teoreticky dát panely. Vagony mají něco přes 3 metry šířku, počítejme tedy se 3 metry. To je 2000×3 = 6000 m2. Při nejlepším úhlu svícení slunce by to mohlo dávat okolo 200W­/m2, takže to máme 1200 kW, tedy 1,2 MW jako nejvyšší možný výkon ­(průměrný bude nižší­). Uvážíme­-li, že jedna lokomotiva mívá 2­-4 MW a bývá jich tam i několik, tak by to solární panely neutáhly ani zdaleka, a to ani v ideálním případě. Nezapomínejme, že slunce nesvítí vždy z ideálního úhlu a především, v té Austrálii je kolem železných dolů obrovské množství prachu. Udržet ty panely čisté, aby se aspoň trochu přiblížily max. výkonu, by bylo asi nemožné. Jasně, max. výkon není potřeba pořád, pro ustálenou rychlost je potřeba jen zlomek, ale asi ani tak bych nebyl moc optimistický.

Solární energie dle mého názoru nemůže přímo napájet pohon dopravních prostředků, a to ani při 100% účinnosti panelů. Může ale v některých specifických případech pokrýt 100 % potřeb díky akumulaci energie ­(generování energie, když se dopravní prostředek nepohybuje­). Bez dostatečné baterky solární dopravní prostředek asi nikdy fungovat nebude.

Btw, netřeba se dohadovat a teoretizovat, přesný údaj je ke zjištění. Běžný český vůz na uhlí. Délka 13,5 metru, šířka 3 metry. Tj 40,5 m2 plochy pro panely. Váha 26 tun prázdný, 80 tun plný. To těch pár metrů panelů fakt nerozhýbe. A když tam dáte pár tun baterek, tak jednak budete ­"ekonomicky­" tahat o pár tun těžší prázdný vagon a naopak, o pár tun méně nákladu u plného. Je mi líto, ale zrovna u vlaku se představa soláru abolutně rozchází s technickou realitou. Nutná trolej, baterky leda na posun nebo krátkou vlečku.

Ty elektromobily maji akorat vyfuk jinde a recyklace vypada jinak. Jo a osoupaji vice pneumatik, protoze vozi o par set kg vetsi hmotnost baterie. Moderni spalovaci motor je az tak eko, ze se presunulo teziste od hlavniho zdroje znecisteni vzduchu od automobilum k mistnim kotlum na vytapeni ­(aspon zde v Cesku­).

Starsi diesely asi nebudou moc eko, pamatuji jak smrdely Avie s spatne navrzenym motorem. Trabanty a jine 2takty taky. Ale dneska je situace vyrazne lepsi. Otazka je samozrejme dostupnost a vycerpatelnost paliva.

Tak ono to vypadá hezky v prezentacích, ale reálu to vlastně moc neušetří*. Z kopce by brzdil i normální vlak a do kopce jezdí prázdný a tedy s malou spotřebou­/náklady. Elektrifikace by dávala větší smysl.

Zajímalo by mě jaký může být poměr plný­/prázdný u nákladního vlaku. Nemáte někdo představu?


* Samozřejmě, že něco ušetří. Minimálně brzdy a cestu nahoru, ale trakční baterka taky sama nevyroste v lese. Jestli by nebylo ekologičtější jezdit na páru a pálit biomasu.

"Elektrifikace by dávala větší smysl. ­"

Nejsem si jist. Pokud by ta trať byla bez možnosti rekuperace, tak by se na každou cestu vlaku nahoru musela vyrobit nová elektřina ­(sice je to prázdný a lehčí vlak, ale stále by bylo potřeba ji vyrobit­). Pokud by tam rekuperace byla ­(možnost vlaku posílat vyrobenou elektřinu do sítě­), pak by to zdánlivě bylo o něčem jiném. Jenže tu energii by opět bylo potřeba někde ukládat. Kdyby to nebyla baterka ve vlaku, pak by to byla baterka někde jinde ­(nezapomínejme, že Austrálie mívá problémy se stabilitou sítě, takže ta potřebuje síť stabilizovat a ne tam způsobovat ještě větší výkyvy podle toho, zda jede vlak dolů nebo nahoru­) a ještě k tomu nutnost postavit vedení podél celé trati. Ještě dražší a ještě méně spolehlivé.

Ani já si nejsem jist, protože vlastně k tomu žádné informace nejsou.

Jak je ta trať dlouhá? Jaký má sklon? Jak dlouho se ­(bude­) využívá­(t­)? Jak velká a jak výkonná je tam nyní ta trakční baterie? Jakou má předpokládanou­/projektovanou životnost? Jedinná informace je, že je to super bez dobíjení, což tak překvapivé, vzhledem ke způsobu, provozu není...

"Jenže tu energii by opět bylo potřeba někde ukládat.­"
ROFL

"zelených bezmozcích­" ­- Blbý lidi, teda s nízkou inteligencí kteří to fyzikálně nechápou jsou ve všech oborech, ne jen v ekologii. Zároveň jsou ve všech oborech i chytrý lidi s vysokou inteligencí, nebo nadáním na určitý obor jako např fyzika.
Když to budou chtít všude, tak se jim to samozřejmě nepovede, maximálně to pomůžou zařídit tam kde to jde, nebo dostat rekuperaci tam kde pomůže částečně.

Ano, hloupí, omezení ­(a často zlí­) lidé jsou všude, jenže snad nikde jinde nemají moc škodit. Průšvih je, že kolem ekologie se jich soustředilo tolik, že představují politickou sílu a moc škodit mají. A výsledkem jsou například dvě tikající ekologické katastrofy. ­"obnovitelná­" elektřina a ­"elektromobil.­" ­(podotýkám, že jsem normální a proti skutečné úspoře a skutečné ochraně přírody atd, nic nemám)

No jo nahradit fosilní paliva je problém, ale zároveň je problém je dál pálit. Změna bude drahá, bude potřeba víc akumulace než bylo potřeba dřív v podobě několika přečerpávacích vodních elektráren. Neekologický proud je nejlevnější aspoň v případě kdy se nezapočítají vlivy těch ekologických katastrof na naší civilizaci, kde se tím pak zas něco prodraží.

ano,nic proti ochrane prirody nemate ale ani nenavrhnete najoptimalnejsie riesenia,,akurat vsetko skritizujete...

Ano, nesmysly kritizuji. A řešení bych měl. Politika jednoho dítěte, všude a příštích tak 100 let. A drasticky vynucovaná. Jinak se s tím nedá dělat naprosto nic. Absolutně bez vyjímek, žádné ­"menšina ať se množí­" A mezitím samozřejmě osvěta, plus technologie. ­(smysluplné, tedy nikoliv elektronesmyslmobil, nebo solární panely poháněné dotací..­) Ale základ jsou prostě přemnožení lidé. Dokud se nazačně řešit tohle ­(a pěkně rychle a pěkně dramaticky­) tak lze katastrofu maximálně nepatrně oddálit.

Navrhů je spousta a vetsina vseobecne znamych, jde jen o realizaci, pravidla států, aktivity firem atd.
Napr je jasny ze je potreba budovat vetsi akumulaci. V cesku jsou reky vyuzity pro elektrarny, ale mista na kopcich v okoli prehrad pro precerpavaci vyuzity nejsou, casto staci ji umistit a rovinu kdyz prehrada v blizkosti je v udoli. Nektere prehrady na rece funguji zaroven jako precerpavaci, ale muze se to budovat u nekterych dalsich. Akumulace pak pomuze vyuziti obnovitelnych zdrojů. Dále je potreba budovat jaderné. Dále je potreba nezvysovat celkovou spotrebu. resit i maly veci jako větrání pres rekuperaci vzduchu a samozrejme vsechny vyznamnejsi veci. Stavet miniaturni elektrarny bez hraze na potokach, hraz se nahradi potrubim aby se dosahlo rozdilu vydky a tim tlaku, v potrubi musi tect voda pomalu aby neztratila tlak. Potoky maji vyhodu, ze maj casto vetsi spád na mensi delce narozdil od rek, vykony by byli jednotky kW, ale bylo by jich hodne. a je spousta dalsich znamych způsobů jak k ty ekologii přispět.

Ony tyhle věci jako miniatruní elektrárny na potocích nebo přečerpávací přehrady znějí moc pěkně, ale přináší s sebou pár dalších problémů. Jako je třeba jak to ovlivní život v nich, migraci ryb apod., dále zda jsou vůbec ekologické ­- jestli CO2, které ušetří vůbec pokryje náklady na jejich výrobu a u malých a rozprostřených zdrojů hlavně údržbu. Prostě nejlepší technologie, kterou v současné době pro výrobu elektřiny máme, je jaderná energie. Navíc skrývá stále značný vývojový potenciál, ve vyspělých průmyslových zemích se jejich vývoj v posledních 20 letech prakticky zastavil. Mají minimální dopady na své okolí, nabízí velkou energetickou hustotu na jednotku plochy, jsou spolehlivé, bezpečné a předvídatelné. Obnovitelné zdroje jsou fajn jako doplněk při vhodných klimatických podmínkách, stavět na nich v současné době energetiku je blbost.

Na jádru se shodnem, oa OZE ne. Jsem pro obojí. Potoky maj výhodu že tam často žádný ryby nejsou, protože jsou strmý a je tam málo vody. Nějaký mikro život tam je a chodí tam pít zvířata nebo se koupat ptáci. Nepřemostil bych z potoku do potrubí všechnu vodu, ale třeba půlku a o něco dál vrátil do potoku, další voda teče potokem i když vypadá prázdný, protože teče ve štěrku a písku pod dnem, no ale nechal bych tam půlku viditelný vody. Jako malý generátory stovky wattů se používají motory z praček kvůli otáčkám. Je to jen taková nenákladná hračka, ale mít na pozemku takový zdroj třeba jen 200 W, tak ušetřím většinu proudu ze sítě. To by se mě moc líbilo. Potok má málo kdo, ale je jich řádově víc než řek a mají větší spád. Není to zanedbatelný zdroj v Česku. Možná v Egyptě jsou na tom hůř :­) ale to i v Polsku. Jinak souhlas ať se postaví několik bloků JE a fofrem.